OSN odhaduje, že 1000 dětí se ve válce v Gaze stalo amputovanými

OSN odhaduje, že od začátku konfliktu v říjnu utrpělo v Gaze amputaci tisíc dětí. „Toto je největší kohorta dětských pacientů s amputací v historii,“ řekl mi nedávno Ghassan Abu-Sittah, londýnský plastický a rekonstrukční chirurg, který se specializuje na dětská traumata. Potkal jsem ho v čekárně jeho kliniky plastické chirurgie na londýnské Harley Street a šli jsme do nedaleké hospody na sklenici vody. Abu-Sittah, čtyřiapadesátiletý britský Palestinec s hranatou tváří a něžnýma, hluboko posazenýma očima, léčil v posledních třiceti letech děti, které přežily válku v Iráku, Jemenu, Sýrii a jinde. V Gaze Abu-Sittah prováděl až šest amputací denně. "Někdy nemáte jinou lékařskou možnost," vysvětlil. "Izraelci obklíčili krevní banku, takže jsme nemohli dělat transfuze." Pokud končetina silně krvácela, museli jsme ji amputovat.“ K počtu amputací přispěl i nedostatek základního zdravotnického materiálu v důsledku blokád. Bez možnosti okamžitě vypláchnout ránu na operačním sále se často objeví infekce a gangréna. „Každá válečná rána je považována za špinavou,“ řekla mi Karin Huster, zdravotní sestra, kter&aacut…  e; vede lékařské týmy v Gaze pro Lékaře bez hranic. "To znamená, že mnozí dostanou lístek na operační sál." Aby zdůraznili závažnost těchto procedur a truchlili, Abu-Sittah a další zdravotnický personál umístili useknuté končetiny dětí do malých kartonových krabic. Krabice označili lepicí páskou, na kterou napsali jméno a část těla, a zakopali je. V hospodě mi ukázal fotografii jedné takové krabice, kterou pořídil a na které bylo „Salahadin, noha“. Některé zraněné děti byly příliš malé na to, aby znaly svá vlastní jména, dodal a vyprávěl příběh amputovaného, který byl vytažen z trosek jako jediný, kdo přežil útok.